Orietnační běh

Vy jste pan Zhusta?

9. dubna 2014 v 21:28 | PM
Trpím vážně blbou vlastností, jaká se projevuje rychlým bitím srdce a pocitem rozlíhavé temnoty, jež si v hlavě představuji jako tumor, a tím je těžká nervozita před novou společností.
(Toto bohudík neplatí na spotánní a náhodné příležitosti, kterých si strašně cením za to, že ze sebe nedělají velikány, jako ty předem plánované)
Velice rád poznávám a mluvím, ale jedná-li se o jakousi prezentaci sebe před novými lidmi nebo velkou skupinou (předem plánovanou), jako bych byl v baráku plném jedovatých kober a musel utéci. Když tyto hadí iluze překonám, jsem skoro vždy spokojen. Tato nervózní blbost má tyto fáze:
1.žádná nervozita (ze začátku, když probíhá to největší nadšení, kdy mám chuť vylézt na Everest),
2.mírná nervozita (když si uvědomuji, že vstoupím na neznámé území),
3.těžká nervozita (když se událost koná zanedlouho - v této chvíli mi přemýšlení zahalí temno),
4.oddech (když zjistím, že se během události nic hrůzného neděje),
5.apatie (když zjistím, že se vlastně vůbec nic neděje),
6.post scriptum nervozity (když se mě někdo "velký" z oné společnosti na něco zeptá),
7.výhra normálního uvažování (když zjistím, že se vlastně nic hrozného nedělo)
A asi tak to probíhalo dnes, když jsem se přihlásil na svůj první trénink orientačního běhu s oddílem Žabovřesky Brno. Bylo to vlastně děsně fajn, i když jsem podal výkon hrůzostrašný. Proto bych strašně rád věděl, jakým úderem do hlavy zneškodním tyto marnivé pocity, které způsobily mimo jiné ztrátu dvou roků v Brně, které jsem mohl mít dávno proběhané pod dresem ó, né zas tak velkých jak jsem myslel, Žabovřesek. Nevíte?

ZAM stav

6. října 2013 v 8:51 | PM
Včera se na mapě Červený potok II pořádaly závody v orientačním běhu, pořádané oddílem ZAM.
Ve větrném podzimním dni za slunečného, avšak chladného počasí byli závodníci svědky týmové spolupráce a výborné předem naplánované organizaci našeho konzervativního oddílu.
Konzervativního říkám proto, že ano, závody super, na jedno kolo východočeského poháru jsme už trénovaní, ale snaha mladé krve o prosazení do vyšších úrovní stavící opatření, jako například dva závody v jeden den (sprint s krátkou tratí, kupříkladu), je zdá se marná.
I když vskutku, už se to málem podařilo. První věc, abychom mohli pořádat závody - musíme mít kde, tudíž musíme mít mapy. Jenže to je sakramentsky zdlouhavá věc udělat mapu a čím je člověk starší, tím více se mu nechce se do takových věcí pouštět, a to na úkor toho, že se mladí (jako já) nabízejí a sami vymýšlejí les ke zmapování. Parádní na tom všem je, že mě a mého vrstevníka poslali na školení kartografů, jenže to bylo už bůhvíkdy a od té doby jsem své nabité znalosti nevyužil, tudíž pozapomněl (o ano, při dvoudenním revidování mapy...).
Pozitivní ale je, že alespoň ten sprint se chystá domluvit (ne však klasika - ta je zdlouhavá). Jsem zvědav, podaří-li se prosadit dva závody v jeden den. Sponzora sháním, fotím pro oddíl, dělal jsem stránky, mám na starost design map, ale všechno toto se využívá zřídka, vždyť i ten menší ústecký klub se stal aktivnějším, než náš (mladé vedení)...

Nemám ponětí jak tento článek ukončit. (možná je to spíš malá otevřená nasranost, než kloudný článek)
No nic,
PM.

RUMíle 2013

18. srpna 2013 v 21:38 | PM
Tak jsem tento víkend absolvoval 4 etapy jičínských Rumcajsových mílí. Jednalo se o orientační běh v prostředí lesa Řáholce. To je tam šíleně prokopcované a své dělají ještě pískovcové útvary v lese. Už dvakrát jsem na mapě Bradě běžel a pokaždé to dopadlo nevlídně.
Tak jsem si letos řekl, že v rámci tréninku - si ji dám znovu.
 
 

Reklama
-
Layout blogu je optimalizován pro rozlišení obrazovky 1920x1080x72 ob.
-
© PM 2013 - 2014 Nekraďte prosím.
(autorské právo se vztahuje k celému obsahu blogu)
Jsem příznivcem přívětivé komunikace a milerád propůjčím své dejmetomu dílo.
Inspirovali jste se-li snad mnou, neváhejte se se mnou o to podělit, budu velmi potěšen.