Přijdu o já?

17. července 2014 v 9:21 | PM |  Jíné
Tak se bojím. Říkají mi, že bych tam měl jít a o to víc vím, jak se mi tam nechce. O to víc si toho vážím. Nechci mít to, co mají všichni ostatní jiní ať už to je jaké to je, tím nástojem se unifikuje, zestejňuje. To, co mám je moje, a to je známka jáovosti. Já jsem já a budu já. To, co mám já dělá já mnou. Každé moje já se roztahuje a zvětšuje se v toho zákrutech a říká: "hele, já a moji kolegové zakrutové jsme každý já"
Nevidím svět. To mě uzavírá do sebe a jsem to jenom já. Když to odhrnu, svět vidím, ale na strany ne - a tak se alespoň nemusím ohlížet, kdo se otáčí ke mně a šušká. Věčně to držet ale nemohu. Ach a takové horko. Ale když se toho zbavím, zůstane mi vlastní identita, která se ve viděném světě skrývá jen zde? Nebo snad ne? Je to jako samostatný strom na louce. Dělá si svoje. Budu vidět moc, když o to přijdu, že se já lekne a opustí mě?
Praktické důvody, Martine. Praktické důvody, tady se nehraje na já. Dneska v pět tam jdeš. A žádné bláhovosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radfordová Radfordová | Web | 17. července 2014 v 10:04 | Reagovat

Znáš to, když se ti něco tak moc líbí, že víš, že to prostě musíš nějak okomentovat, ale potom, když přijde na věc, vůbec nevíš, co máš napsat? V tomhle případě mě to štve snad ještě víc než obvykle.

2 PM PM | Web | 17. července 2014 v 14:24 | Reagovat

Nemusíš psát, že se ti to líbí. Stačilo napsat "uhodla jsem hádanku, vím kam v pět jdeš"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
-
Layout blogu je optimalizován pro rozlišení obrazovky 1920x1080x72 ob.
-
© PM 2013 - 2014 Nekraďte prosím.
(autorské právo se vztahuje k celému obsahu blogu)
Jsem příznivcem přívětivé komunikace a milerád propůjčím své dejmetomu dílo.
Inspirovali jste se-li snad mnou, neváhejte se se mnou o to podělit, budu velmi potěšen.